6. ročník závodu horských kol pořádaný oddílem Cykloteam MXM Hulín je za námi. A je možné konstatovat, že to byl ročník přelomový. Tou nejpodstatnější změnou je enormní nárůst dříve stagnujícího počtu startujících. Letošních 130 závodníků je téměř dvojnásobkem oproti loňskému roku. Pečlivý výběr termínu bez časových kolizí s jinými závody zřejmě přinesl své ovoce. K tak vysoké účasti přispělo ale určitě také ideální počasí. Dalším pozitivem byla kvalita závodníků. Hulínský závod už od svého vzniku není jen regionální záležitostí, již v minulých ročnících jsme zde mohli sledovat výkony mnoha účastníků významných MTB závodů včetně Českého poháru a Mistrovství České republiky. Letos poprvé se ale můžeme pochlubit mezinárodní účastí. Ze Slovenska si k nám přijeli zazávodit 3 borci. A rozhodně zemi Jána Svorady (původem Slovák) a Petra Sagana (i on začínal na MTB) neudělali ostudu. Oliver Samák z týmu Cycling Academy Bratislava ve své kategorii chlapců 7-8 let zvítězil a Lukáš Sokolík (Climberg sport team Trenčín) skončil těsně pod stupni vítězů na 4. místě v kategorii kadetů.
Velký počet účastníků je sice nepochybně pozitivním faktorem, v kombinaci s určitými nepříznivými okolnostmi může ale přinést i nepříjemné komplikace. Těch nepříznivých okolností se nám najednou sešlo hned několik. Po odchodu některých klíčových pořadatelů (mateřská dovolená, změna bydliště atd.) vznikl nový tým časoměřičů bez větších zkušeností. Nic jsme ale nenechali náhodě a pro případ nejasností byla připravena cílová kamera. Jenže Murphyho zákony fungují spolehlivě. Když jedna z holčiček v jedné z nejmladších kategorií dokončovala poslední kolo na 2. pozici a zastavila několik metrů před cílem, snažily se naše časoměřičky překřičet hudbu a děvče poslat až za cílovou tabuli. V tom se přehnala skupina závodnic a „neštěstí“ bylo hotové. Holčička přišla o stříbrnou medaili a pořadatelský tým o správný záznam průjezdu cílem. A co nová, odzkoušená a čerstvě nabitá cílová kamera? Nic!!! Nebudu tady provádět negativní reklamu výrobci z východu, ale příště zvolíme jinou značku. Nakonec ale všechno dopadlo v rámci možností docela dobře. Holčička dostala cenu útěchy, pořadí dojezdu závodníků jsme do vyhlášení výsledků stihli dohledat, časový skluz se v závěru závodu podařilo také dohnat a naše časoměřičky, které prožily opravdový „křest ohněm“, se už také postupně „doléčují“.
Mimořádnou psychickou odolnost prokázala i děvčata v závodní kanceláři, zřízené v našem oddílovém stanu, při prezenci a zpracování výsledků. Asi platí přímá úměra, čím je větší počet účastníků, tím větší je počet spokojených ale i těch, kteří si stěžují. A právě závodní kancelář byla hromosvodem, kde se všechna kritika (někdy oprávněná) sbíhala.
V neposlední řadě musím ocenit i naše zdravotnice. Mohlo by se zdát, že slunečné počasí a dokonale suchá trať nahrává větší bezpečnosti. Opak je ale často pravdou. Na extrémně vysušeném povrchu se brzy začala tvořit vrstva písku a prachu a ta byla pravděpodobně příčinou enormního počtu pádů a následného ošetřování. Naštěstí se jednalo jen o odřeniny a drobné naraženiny.
Ještě k výsledkům našeho týmu. Na domácí trati nás reprezentovalo 10 závodníků. Všechny bez rozdílu musím pochválit za bojovný výkon a medailistům ještě jednou gratuluji. Těch medailí rozhodně nebylo málo. Julie Malošíková (1. místo – starší žákyně), Natálka Šimoňuková (2. místo – starší žákyně) a Sophie Malošíková (1. místo - juniorky) byly zklamané, že v jejích kategoriích nenastoupily žádné soupeřky. Výkonnost na to, aby si své medaile vybojovala, určitě naše děvčata mají. Zbývající 4 naši medailisté měli situaci o poznání složitější a umístění na stupních vítězů získali po mimořádně dramatických soubojích. Příjemným překvapením je 3. místo Terezky Brázdilíkové v kategorii dívek 9-10 let. Také Tomáš Neradil (2.místo - mladší žáci), Tomáš Mazůrek (2.místo - starší žáci) a Vítek Balcárek (2.místo – kadeti) bojovali s hodně silnými soupeři a svými medailemi si nemohli být jisti až do posledních chvil závodu. Nakonec všichni své pozice uhájili a přispěli k celkovému zisku 7 medailí pro Cykloteam MXM Hulín. Takže i z pohledu dosažených výsledku můžeme hodnotit závod jako velmi podařený.
Kromě závodníků a pořadatelů nesmíme opomenout také ty, bez kterých by nebylo možné takovou akci uspořádat. To jsou sponzoři. Poděkování patří městu Hulín za finanční podporu, Středisku pro volný čas dětí a mládeže Hulín, firmám Force, Nestlé a Barum za poskytnutí věcných cen, firmě Proving za technickou pomoc při stavbě tratě a základní škole v Hulíně za zázemí v prostorách tělocvičny.
6. ročník skončil. Něco se podařilo, samozřejmě jsme se nevyvarovali ani chyb. Víme o nich a pokud najdeme dostatek sil pro uspořádání dalšího ročníku v roce 2019, pokusíme se jich vyvarovat a úroveň závodu posunout zase o něco výš.